Čína je zemí neomezených možností, tedy alespoň co se nelegálního kopírování a šíření hudby týká. Poplašná zpráva mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) nedávno uvedla, že kolem 90 procent hudebního trhu v této lidnaté zemi tvoří nelegální kopie v hodnotě přibližně 400 milionů dolarů.

Přestože jde o obrovský trh, Čína v celosvětovém měřítku přispívá k tržbám z prodeje nahrávek méně než jedním procentem. Dále, podle IFPI činí v Číně podíl hudby nelegálně šířené internetem z celkového objemu dokonce 99 procent.

\"Jiný\" podnikatelský model

\"Zatímco v USA a v Evropě nepřestali hledat způsoby, jak bojovat s pirátstvím, čínské nahrávací společnosti už tuto bitvu považují za prohranou,\" konstatuje se v reportáži BBC z Pekingu, uveřejněné minulý týden.

\"V Číně můžete podniknout cokoliv. Je to nejsvobodnější místo. Takže zkuste jiný podnikatelský model,\" radí zde fonografickému průmyslu v Číně jeden z tamějších hudebních vydavatelů. Čínané podle BBC hledají jiné způsoby výdělku, jež by nebyly spojené s prodeji hudebních nosičů.

Na jedné straně je tedy v zemi, kde se teprve nedávno podařilo dotlačit k soudu hlavní internetové servery Baidu a Yahoo China nabízející hudbu zdarma, synonymem pro hudební průmysl slovo \"chaos\". Na druhé straně ovšem platí, že hledání jiného podnikatelského plánu se těm úspěšným jistě vyplatí - tak obrovský a na rozdíl od euroamerického nenasycený trh totiž už jindy v životě nenajdou. Zmíněný \"jiný podnikatelský model\" v případě čínského podnikání v hudbě znamená, že namísto peněz od posluchačů interpreti a jejich vydavatelství spoléhají na podporu v Číně již zavedených značek jako Apple, Levi\'s či Nokia.

Představa zpěváka vystupujícího v tričku polepeném reklamami jak hokejový dres někomu může připadat divná, ovšem interpret, který se namísto uměleckých hledisek soustředí na výdělek, může být v Číně spokojený. Pekingský reportér BBC uvádí příklad čínské popové zpěvačky Agi, střídavě působící doma a v Londýně. Zatímco britské koncerty jí vynesly měsíčně pouhých tisíc liber, doma si, na vrcholu popularity před několika málo lety, vydělala na třech koncertech týdně v přepočtu více než 2000 liber za jedno vystoupení. Čínské koncerty přitom platí buďto zadavatelé reklamy, či samotní promotéři bez ohledu na to, kolik vstupenek se prodá.

Šanci má internet

Podnikatelé s hudební zábavou si nad chaotickými podmínkami čínského trhu nepřestávají lámat hlavu. Světová říše hudebních pirátů má potenciál stát se pro svou velikost a hospodářský růst záchranou hudebního trhu. \"Čínské internetové společnosti mají unikátní příležitost ukázat respekt k autorským právům,\" prohlásil výkonný ředitel IFPI začátkem tohoto měsíce, kdy se pobočky firem Universal, Sony BMG a Warner Music v Hongkongu snažily domoci u soudu v Pekingu spravedlnosti proti čínské internetové stránce Baidu, z níž si lidé stahují hudbu bez placení. Otázka zatím nemá řešení. Provizorní stav, který v Číně panuje mezi interprety a jejich posluchači, dobře vyjádřil Trent Reznor z kapely Nine Inch Nails, která v Číně koncertovala na podzim. Tamním fanouškům vzkázal: \"Pokud seženete a koupíte legální kopie našich desek, díky za podporu. Jestli ne, myslím, že stáhnout je z internetu je přijatelnější než kupovat pirátské kopie. Naši muziku na internetu najdete lehce. Jestli se vám naše písničky budou líbit, klidně je šiřte mezi svými přáteli.\"