Financial Times mají na titulní straně článek o tom, že na burzách hrozí další bublina - tentokrát jde o vzácné kovy. Obavy z výpadku dodávek z Číny, která v jejich těžbě teď zcela dominuje, vedou k prudkému růstu cen akcií malých a téměř neznámých těžařských firem, které často ještě ani nic nevytěžily.

Podle analytiků a firemních manažerů, které list oslovil, tady vzniká typická bublina nadhodnocených cen, podobná neudržitelnému internetovému boomu, který vedl ke krachu bubliny internetových firem na konci 90. let.

Čína se teď na globální produkci vzácných kovů podílí 97 procenty, letos ale jejich produkci a vývoz začala omezovat, píší Financial Times. Chce tak prý zachovat klesající zásoby pro domácí firmy a budoucí domácí produkci.

Vzácné kovy jako europium nebo neodym se užívají při výrobě počítačů, ve spotřební elektronice nebo k produkci elektromobilů. Čína disponuje jen asi 36 procenty nynějších využitelných světových zásob vzácných kovů. Od 90. let ale svou produkci výrazně rozšiřovala, zatímco producenti v USA a jinde ve světě ji naopak zavírali.

Podle The New York Times se už postoj Číny, která vývoz nerostů omezuje, začal odrážet i v americko-čínských vztazích. Washington si totiž podle listu není jistý, jaká vlastně motivace Číny k zadržování surovin je - jestli strategická nebo ekonomická, jak země oficiálně uvádí.

Spojené státy už proto plánují posílit spojenectví s partnery z dob studené války - Japonskem a Jižní Koreou. A bez zajímavosti není ani plánovaná cesta amerického prezidenta Baracka Obamy po čtyřech hlavních asijských demokraciích - Japonsku, Indonésii, Indii a Jižní Koreji - ta totiž Čínu ve svém itineráři nemá. Podle americké administrativy tento krok není míněn jako urážka. The New York Times ale upozorňují, že v tom jistá symbolika přece jen je.