Před dvěma lety třiačtyřicetiletý molekulární biolog Š' I-kung opustil své místo na prestižní americké Princetonské univerzitě a vrátil se do vlasti, ke kořenům.

Čína, která se nyní snaží stát se světovou vědeckou mocností, takové návraty podporuje. Š', který opustil vlast před 20 lety, nyní vede katedru přírodních věd na Pekingské univerzitě. Pro úřady to je další vítězství v jejich snaze o návrat "mozků", které zůstaly v zahraničí a jimž Čína přezdívá "mořské želvy".

"Čína významně přispěla k pokroku vědy a technologie ve Spojených státech," soudí Š' a připomíná únik mozků, který jeho země zaznamenala zejména z důvodu politických událostí, jako byla kulturní revoluce z let 1966-1976 a pak nedostatek financí.

"Za oslnivými mrakodrapy se skrývá mimořádný nedostatek talentů, a to je opravdu politováníhodné," dodává.

Peking se snaží obratnou politikou přilákat "mozky" zpět

Peking v posledních letech provádí takovou politiku, aby do vlasti znovu přilákal ty, kdo se vydali studovat do zahraničí a pak se tam usadili a většinou se vzdali své státní příslušnosti. Ve stále mocnější Číně, třetí nejsilnější ekonomice na světě, je to pádný argument.

"Pro lidi, kteří chtějí využít svého talentu, nejsou nyní v Číně hranice," tvrdí Š'. Jeho laboratoř studuje buněčné proteiny s případným využitím v lécích proti rakovině.

V letech 1978-2009 odešlo podle čínské vlády 1,62 milionů Číňanů studovat na zahraniční univerzity a jen 460 000 se jich vrátilo.

Loni odešlo do zahraničí 229 000 Číňanů, o 27,5 procenta více než v roce 2008. Avšak těch, kdo se vrátili, bylo o 56 procent (o 108 000) více. Většinou je přilákaly stále zajímavější podmínky.

Tři miliony pro navrátilce

Jeden ze současných programů nabízí vládní finance ve výši 147 000 dolarů (téměř tři miliony Kč) a k tomu je třeba připočítat peníze od zaměstnavatelů.

Přesto však zůstávají překážky, jako je stále ještě dosti v univerzitním světě rozšířené plagiátorství, nedostatek politické autonomie univerzit a ještě zastaralý systém, kde inovace brzdí význam vztahů a vnitřní boje.

"Je mnoho neschopných vědců, kteří těží ze svých vztahů a získávají značné finance," podotýká Žao I, který se v roce 2007 vrátil ze Spojených států, aby se na Pekingské univerzitě zabýval přírodními vědami.

Navíc podle Š' pohlížejí na "mořské želvy" často nevlídně jejich čínští kolegové, kteří je považují za příliš dobře placené vetřelce.