O čínském impériu se nyní píše většinou s obdivem a tamní oficiální tisk podporuje tuto iluzi úvahami, že by se mohl omezit počet poprav, který je zdaleka nejvyšší na světě.

Země, kde se nejvíce popravuje

Čína se chystá omezit počet zločinů, které mohou být potrestány smrtí a možná přestane popravovat odsouzence starší než 70 let. Zajímavou informaci přinesl oficiální Čínský deník citovaný v japonském listu Asahi Šimbun. Návrh revize trestního zákoníku, který omezí používání absolutního trestu, bude předložen stálému výboru čínského parlamentu koncem srpna, kde má být jako obvykle bez problémů schválen. Informaci přinesly víkendové noviny, které se odvolávaly na parlamentní zdroj. Ohlašované změny by od roku 1979, kdy začal platit nynější zákon, poprvé omezovaly rozsah činů, kterými si provinilci mohou vysloužit smrt. Informaci potvrdilo anglické vydání i čínského časopisu Southern Weekend.

Organizace, které hájí lidská práva, celkem pravidelně kritizují komunistickou Čínu za to, že se tam odehrává příliš mnoho poprav, které se navíc velmi často tají, a také za příliš velký rozsah trestné činnosti, která může být potrestána usmrcením odsouzence. Letošní březnová zpráva organizace Amnesty International odhaduje, že v Číně byly loni popraveny tisíce lidí, což je více, než v celém zbytku světa.

List Čínský deník uvedl, že s možností absolutního trestu musí počítat pachatelé 68 trestných činů a 44 z nich nemusí souviset s násilím. Hrdelní výrok soudu lze teoreticky očekávat na závěr procesu, kde bylo dokázáno, že obžalovaný vzal úplatek dosahující nebo převyšující 100 tisíc juanů což je asi 14 750 amerických dolarů. Nutno dodat, že poprava ho ve skutečnosti čekala jen v případech, kdy šlo o daleko vyšší částky.

V čínském právu chybí jasné směrnice a výsledkem je podle studie šanghajské univerzity leckdy zcela nepochopitelná a nespravedlivá odlišnost rozsudků v obdobných případech. Právní expert Tong Ži-wej říká, že člověk může být odsouzen k smrti za přečin, jehož závažnost ani zdaleka nedosahuje jiného případu, kdy byl odsouzenec potrestán doživotním vězením. V lednu roku 2007 se Nejvyšší lidový soud rozhodl, že obnoví svou pravomoc schvalovat všechny rozsudky smrti. V 80. letech minulého století dostaly toto právo vrchní soudy v čínských provinciích. Nejvyšší soud se také zavázal, že bude používat nejvyšší trest obezřetněji.

Letos v říjnu dostali čínští soudci v rámci politiky milosrdnější spravedlnosti instrukci, aby trest smrti vyhradili pachatelům nejvážnějších zločinů. Nová pravidla vyzvala soudy, aby provedení rozsudku odložily, pokud to umožňuje zákon. Když čínský soud vyměří usvědčenému člověku trest smrti s odkladem, většinou to znamená, že o něco později bude změněn na doživotní vězení. Oficiální list Čínský deník uvádí, že se tato praxe týká asi deseti procent všech rozsudků smrti.

Zároveň není pravděpodobné, že by ustaly popravy lidí, kteří se dopustili jednoho ze 44zločinů, které sice neprovází násilí, ale mají podle zákona tak nebezpečný společenský dopad, že si zaslouží trest smrti. Právní analytik Liu Ren-wen z Čínské akademie sociálních věd argumentuje, že zejména korupce je v jeho zemi pokládána za tak obludný čin, že jí musí být učiněna přítrž těmi nejpřísnějšími prostředky.

Rozsáhlé používání trestu smrti v Číně je ve světě všeobecně známo, ale pozornost mezinárodního veřejného mínění je velice kolísavá. Mohou ji upoutat zejména případy politických přečinů, etnická nespravedlnost nebo, jako na konci loňského roku, případ britského občana, který byl odsouzen za pašování heroinu. Jeho popravě nezabránily ani žádosti o milost, kterou do Číny poslala britská vláda i nešťastníkova rodina, která se mu snažila zachránit život prohlášením, že jejich příbuzný není duševně zdráv.