Energetika a energetická politika USA, investice do obnovitelných zdrojů surovin a šance, které se americkým energetickým společnostem nabízejí v Číně, jsou i během léta tématem debat U.S. podnikatelů a vlády.

Čína, zelená energetika a šance pro firmy

Obchodní diplomatka Zastupitelského úřadu USA v Pekingu (Elizabeth Shieh) na přednášce v New Yorku prezentovala současné dění v čínské energetice, „zelené“ ambice čínské vlády a šance, které tyto projekty vytvářejí americkým (a dalším) firmám. Z pohledu ČR byly zajímavé také informace o aktivním ovlivňování čínských úřadů ze strany představitelů USA a široká nabídka veřejně dostupných údajů o čínské energetice zpracovávaná Američany.

Podle diplomatky bere čínská vláda energetické zajištění budoucího rozvoje ekonomiky a růstu životní úrovně velice vážně, existuje množství iniciativ a programů, do kterých je možné se s určitými (nemalými) obtížemi zapojit i jako cizí firmy. Za posledních třicet let se prý dařilo postupně snižovat energetickou náročnost průmyslové výroby, v poslední době to však už neplatí a vládě je jasné, že tento trend je neudržitelný. 70 % elektřiny je z uhlí, celková instalovaná kapacita je 792 GW. Čína má brzy předstihnout USA jako největší emitent CO2 na světě.

Vláda připravila 10 klíčových projektů, např. kombinované výroby tepla a elektřiny na místní úrovni, tzv. green lighting s cílem uspořit 29 TWh elektřiny během 11. pětiletky aj. Společný pro všechny projekty je nedostatek měření pokroku a monitoringu výsledků, proto se především americké firmy do toho pustily samy a výsledky publikují na webu (projekt americké Lawrence Berkeley National Laboratory pod patronátem U.S. ministerstva energetiky na University of California a China Energy Group). Zdarma distribuují vlastní China Energy Databook (na CD).

U.S.–China Energy Cooperation Program byl představen prezidenty Obamou a Hu v roce 2009, členy jsou americké společnosti jako Caterpillar, Boxing, IBM, Intel, GE, Honeywell, zástupci vlády tj. ministerstva obchodu a State Departmentu (ZÚ USA Peking), U.S. Trade and Development Agency a min. energetiky působí jako poradci. V rámci programu funguje devět pracovních skupin. Dalším programem spolupráce je U.S.–China Electric Vehicle Initiative, jehož deklarovaným cílem je americko-čínská dominance na výrobu aut s elektrickým pohonem. Z Kalifornie vychází GEEP–Green Export Enabler Programme, s jehož pomocí se na čínském trhu mají uchytit U.S. firmy prodávající technologie využívající obnovitelné zdroje energie.

Američané se hlásí k aktivnímu ovlivňování pravidel čínských tendrů o tzv. Indigenous Innovation, v roce 2009 vyhlášenému požadavku, aby čínské státní nákupy preferovaly ty dodavatele, kteří v Číně vyvinuli, dodali a registrovali produkty duševního vlastnictví. Američané to vyhodnotili jako jednoznačnou snahu Číny vyřadit cizí firmy z prodejů státnímu tlaku a ze strategického hlediska tlak na transfer technologií a vývoje do Číny. Podle americké diplomatky to byla hlavně Obamova administrativa a ZÚ USA v Pekingu, kterým se podařilo největší hrozící bariéry jednáním s Číňany odstranit a umožnit účast v tendrech i těm zahraničním firmám, které v Číně vyrábí (pozn. GK: když USA podmínily vyčlenění peněz ze stimulačního balíčku uplatněním zákona „Buy America“ tj. preferenci U.S. dodavatelů, šlo o podobnou iniciativu, proti níž se postavila hlavně Kanada a Spojené státy nakonec ustoupily).

Další informace využitelné i pro neamerické energetické firmy vstupující na čínský trh jsou na vládní stránce BuyUSA.gov, kde po registraci by i čeští zájemci měli být zapsáni na mailing list a dostávat bulletin připravovaný americkými specialisty. Prezentace E. Shieh je také zveřejněna na stránce BuyUSA.gov.

Za americkou snahou o aktivní ovlivňování čínské energetiky zahalenou do vládních iniciativ a programů spolupráce je v Americe rozšířená obava o ztrátu světového prvenství v oblasti výroby, distribuce a využití energie (zvlášť té „zelené“), nejspíše jednoho z klíčových oborů 21. století. Prakticky každý týden U.S. ekonomická média informují o investicích čínské vlády do rozvoje energetiky a vývoje nových produktů (auta na elektrický pohon aj.). Významné americké instituce, firmy a podnikatelé, think-tanky nebo lobbyisté vyzývají Obamovu administrativu k aktivnější vládní podpoře vědy a výzkumu v energetice a podpoře obnovitelných energií. Debata v New Jersey byla ukázkou takovéto čilé výměny názorů a zaujímání stanovisek.

Pro české firmy z energetické oblasti s inovačním potenciálem je americký trh dostupným odbytištěm. Nabízená řešení však musí vycházet z americké reality, při neexistenci jednotné federální politiky se trh totiž prakticky rozpadá na 50 dílčích (pod)trhů s různými legislativními a technickými požadavky. Přesné zacílení („kde, jak a s kým začít?“) a nižší míra návratnosti investic (úspory z rozsahu nejsou tak veliké, jak by byly v případě jednotných pravidel) jsou proto nejdůležitějšími otázkami pro každou firmu, která chce v Americe v energetice dlouhodobě působit.