Nedávná vlna stávek za vyšší mzdy v Číně (v pobřežní provincii Guangdong na jihu země šlo o 36 protestních shromáždění během 48 dní) a postup tamních úřadů odhalily podle časopisu The Economist tři základní věci.

Za prvé, čínské úřady si už nedovolí drsný přístup k dělníkům v továrnách celosvětově známých značek, jenž by přilákal nežádoucí pozornost médií. Za druhé, vůči zahraničním investorům zaujímá země mnohem sebevědomější postoj. Přeci jen je výhodnější nasměrovat vztek rozezlených pracovníků na cizí, nikoliv místní šéfy. Čínské vedení se navíc správně dopídilo, že většina zahraničních společností potřebuje Čínu víc, než ona je. Třetí a nejdůležitější závěr je, že vláda ve zvyšování mezd pravděpodobně vidí vhodný nástroj restrukturalizace ekonomiky směrem k větší spotřebě.

To je dobrá zpráva nejen pro miliony dělníků, ale i pro rozvinuté ekonomiky Západu. Na první pohled to tak nevypadá. Podle jednoho odhadu přispěla čínská levná pracovní síla každé americké domácnosti ročně 1000 USD v podobě levnějšího zboží v obchodech, levnějších vstupů pro soukromý sektor a tvrdší konkurence na trzích. Vyšší ceny čínských výrobků tak mohou znamenat jen export inflace.

V čase, kdy se svět vzpamatovává z finanční krize, však panují jiné podmínky. Větším nebezpečím se daleko spíše jeví deflace a při 47 milionech nezaměstnaných v zemích OECD není práce nedostatkovým výrobním faktorem světové ekonomiky. Ta totiž potřebuje spotřebitele ochotné utrácet a právě Čína má v tomto ohledu největší potenciál. Pětinový nárůst spotřeby by mohl americký vývoz zvýšit o 25 mld. USD, což by znamenalo vytvoření kolem 200 tisíc nových pracovních míst.

Revize čínského ekonomického modelu však nemůže skončit jen u vyšších platů. Levná pracovní síla je totiž jen částí úspěšného příběhu Země středu. Náklady na práci se mezi lety 1995 a 2005 sice ztrojnásobily, avšak produktivita vzrostla pětkrát. Pokračování tohoto trendu bude vyžadovat řadu vnitropolitických opatření. Třeba možnost stěhovat se za prací natrvalo, tak aby mohly firmy dlouhodobě investovat do schopností svých zaměstnanců.

Zdroj: The Economist