Čína za posledních třicet let zaznamenala nejrychlejší růst objemu originálního vědeckého výzkumu ze všech zemí na světě a rychlost rozvoje čínského vědeckého výzkumu se dále zrychluje, píše deník Financial Times.

V současnosti je v oblasti vědeckého výzkumu Čína druhou nejvýznamnější zemí světa po Spojených státech. Pokud bude tato rychlost pokračovat, r. 2020 bude Čína největším zdrojem vědeckých znalostí na světě.

Firma Thomas Reuters, která indexuje vědecké články z 10 500 vědeckých časopisů po celém světě, analyzovala výkon čtyř vznikajících trhů: Brazílie, Ruska, Indie a Číny za posledních třicet let.

Čína předstíhla všechny ostatní země. Od roku 1981 se počet jejích vědeckých článků v peer-reviewed vědeckých časopisech zvýšil 64x. Zejména silná je Čína v chemických oborech a ve vědě, týkající se materiálů.

Čínský výzkum je také více nyní založen na spolupráci. Téměř 9 procent vědeckých článků, vzniklých v Číně, má alespoň jednoho amerického spoluautora.

Brazílie také výrazně posiluje svůj vědecký výzkum. Naopak objem vědeckého výzkumu klesá v Rusku, které r. 2008 vyprodukovalo méně vědeckých článků než Brazílie a Indie. Přitom před dvaceti lety byl Sovětský svaz vědeckou supervelmocí.

Obrovský růst čínského výzkumu ovlivňují tři pozitivní faktory. Zaprvé vláda poskytuje výzkumným pracovníkům obrovské investice. Financování školství je daleko nad úrovní inflace, a na to všech úrovních školského systému, od škol až po postgraduální výzkum.

Zadruhé má Čína efektivně zorganizovaný proud znalostí z čisté vědy k jejímu komerčnímu využívání. Třetím faktorem je efektivní a pružný způsob, jímž Čína využívá odborných znalostí ve své rozsáhlé vědecké diaspoře v severní Americe a v Evropě. Láká čínské vědce uprostřed kariéry finančními pobídkami z Ameriky a z Evropy na část roku zpět do Číny.

Úroveň čínských vědeckých článků je stále ještě do určité míry nevyrovnaná, ale rychle se zlepšuje.

Podrobnosti v angličtině ZDE