Dlouhý pult a přeochotný prodavač. \"Hodinky, pane?\" osloví mne rusky. \"Nabídnout mohu značku Rolex, ta je oblíbená. Nebo Omegy? Elegantní, decentní! Chcete Breitlingy?\" Krabice je plná Breitlingů. Počáteční cena za kus je 500 jüanů. Nakonec se shodneme na sto jüanech. V přepočtu nějakých tři sta korun.

\"Hedvábný trh\" v Pekingu, to je dům plný zboží, dům plný zákazníků. Je libo oblek od Armaniho? Košile od Bosse? Jsou jich plné regály. Na obou stranách pultů se mluví převážně rusky. A jsou slyšet i další evropské jazyky.
\"Náhodní zákazníci, turisté,\" konstatuje Jiří Štichauer z tlumočnické kanceláře Skřivánek v Pekingu. Zastavuji se u pultu s DVD přehrávači za 1500 jüanů. \"Kdyby to byla značka Sony, tak bych dal osm set,\" zkouším první krok. \"Tak jestli chceš, tak ti tam tu značku nalepím!\" A během chvilky se prodavačka vrací - a hle, z bezejmenného produktu se stalo značkové zboží \"Sony\".

Nabídka sleduje poptávku

To, co se děje uprostřed Pekingu v budově Hedvábného trhu, to je pro malé ryby. Skutečné obchody se dělají jinde. Tam nejde o jeden nebo deset kusů, tam se počítá na kontejnery plné \"pirátského\" zboží. \"Kde je poptávka, tam je i nabídka,\" shrnuje Štichauer.

A nenakupují jen Rusové, jak napovídá hlasový šum. Zboží jde i do zemí, které s Čínou vedou úporný boj o ochranu duševního vlastnictví. Celníkům v cílových zemích se jen málokdy podaří ten nápor zvládnout.
Podle zprávy úřadu evropského komisaře pro obchod Petera Mandelsona, způsobí takzvané pirátské zboží výrobcům originálů každoročně škody v miliardách eur. Apely na čínské úřady, aby proti pirátům zakročily, jsou zatím jen málo účinné. Občas úřady zasáhnou. A pak před televizními kamerami drtí armádní tanky hory zkopírovaného zboží. Občas.

\"Číňané považují kopírování za druh umění. A neberou to tak vážně,\" potvrzuje znalec prostředí. Nejde jen o spotřební zboží. Mezi strojaři se říká, že do Číny se obvykle vyveze jen jeden stroj a pak už se původní výrobce setkává jen s kopiemi.

Brání se i čínští výrobci

Ale časy se mění. Loni skupina evropských výrobců luxusního zboží zažalovala konkrétní čínské výrobce, kteří vyráběli nekvalitní kopie. A stala se věc dosud nebývalá. Čínský soud dal žalobcům za pravdu. Pravda, odškodnění, které museli \"piráti\" zaplatit, byla směšně nízká. Ale o to nešlo. Obchodní kruhy to uvítaly.
\"Soud poprvé pirátství posoudil jako trestný čin, nikoli jako kavalírský delikt,\" napsala agentura Reuters. Bránit se začínají i čínští výrobci a prodejci. \"Stydíme se, za nepoctivce. Nabídneme vám jen zboží dobrých čínských značek,\" stojí na cedulce před klenotnictvím v nejvyšším patře Hedvábného trhu.

S nekvalitními kopiemi začínají mít totiž problémy i čínští výrobci. Včetně těch, kteří dodávají solidním prodejcům třeba v Evropě. Ti skutečně tvrdí kopisté se totiž nezastaví ani před úspěšnými domácími značkami.
\"Až se začnou proti pirátství důsledněji bránit i Číňané, věci se změní,\" říká Štichauer.

Jde to i jinak. Když se v Pekingu začátkem listopadu konal Čínsko-africký summit, zmizely z pultů i pirátské kopie. Úřady nechtěly riskovat ostudu. Ale sotva summit skončil, zboží i kupující se opět setkali. Bude se kouzlo se zmizením opakovat i v době Olympijských her v Pekingu?

Autor je redaktorem týdeníku Ekonom